Adaptační kurz

Adaptační kurz 2012

Jakub Glaser

ak1 Adaptační kurz naší třídy se konal ve Lhotce nedaleko Mělníka. V pondělí ráno jsme dojeli vlakem do Lhotky. Kluci pomohli děvčatům se zavazadly. Ubytovali jsme se a zahráli si několik seznamovacích her. Pak jsme se vydali na první pěší výlet do nedalekého skalního obydlí.

Druhý den jsme měli celodenní turistický výlet ze Lhotky do Želíz k Čertovým hlavám. Bylo velmi teplo, což nám cestu trochu ztížilo. Večer nám ale u ohně a buřtů už bylo dobře. Měli jsme i čas zahrát si fotbal.

Ve středu, poslední den kurzu, se zkazilo počasí. Od rána pršelo. Ale zbývající čas jsme si vyplnili hraním her a sledováním filmu.

Adaptační kurz je výborný způsob, jak stmelit kolektiv. Tímto bych chtěl poděkovat jménem celé naší třídy městu Neratovice za grant, který jsme na tento kurz získali.

Adaptační kurz 2011

Nikola Škorvánková

Adaptační kurz 2011Po týdenním seznamování ve škole jsme my „prváci“ podnikli třídenní adaptační kurz (12. -14. 9. 2011) ve Lhotce u Mělníka. Tento kurz nás měl více seznámit s ostatními spolužáky a učiteli. Celá třída se musela dopravit na autobusové nádraží Mělník, kde jsme měli sraz. Trochu jsme se obávali, zda všichni přijedou včas. Nakonec cesta na Mělník dopadla hladce a nás čekala přeprava na vlakové nádraží. Zde jsme nastoupili do vlaku a netrpělivě čekali, až dorazíme na určené místo pobytu. Každý měl představy o podobě zařízení, ve kterém jsme měli být ubytováni, jiné. Nicméně, myslím si, že prostředí a pokoje, ve kterých jsme tři dny bydleli, byly v dobrém stavu. Myslím si, že všichni z nás očekávali něco mnohem horšího. Různě jsme se nastěhovali do pokojů a čekal nás oběd pod přístřeškem, kde jsme měli výhled na celý areál. Jídlo se dalo konzumovat, a tak se alespoň většina z nás najedla. Všichni si odpočinuli, šli se převléci do sportovního oblečení, tedy skoro všichni a následovalo seznámení s instruktory, kteří samozřejmě nemohli chybět při tomto seznamovacím kurzu. Za to, abychom měli zpříjemněný pobyt hrami, které vymýšleli tito dva instruktoři, vděčíme městu Neratovice, které sehnalo 15 000Kč na najmutí instruktorů. Ze začátku to vypadalo, že se celá třída zpříčí proti lektorům, jelikož některé hry se nezdály být pro jisté jedince přijatelné. Nicméně instruktoři, ani paní profesorky, to s námi nevzdali a obuli se do toho na sto procent. Čím déle jsme adaptační kurz podstupovali, tím více jsme se do aktivit zapojovali s radostí. Velice zajímavou aktivitou pro celou třídu byla například Pavučina nebo hra na Greenpeace a policii. Nechyběla ani chvilka u ohníčku na závěru večera. V poslední den pobytu jsme měli podstoupit závody družstev v plutí na vorech. Ne všem se tato aktivita líbila, jelikož většina už se nechtěla oblékat do sportovního oblečení, nebo měla všechny věci zabalené, ani já jsem nechtěla tuto plavbu podstoupit, ale řekla jsem si, že jsme parta a nebylo by správné, je v tom nechat. Sice jsme se všichni namočili, ale nikdo z nás nelitoval, že tuto plavbu podstoupil. A proto si myslím, že už toto svědčí, že již teď jsme silná třída a za ty další čtyři roky naše síla bude stoupat. Každý z nás si jistě z tohoto kurzu odnesl něco dobrého i špatného. Tímto bych chtěla poděkovat jménem celé třídy za příjemně prožitý pobyt instruktorům Matoušovi a Jáchymovi a samozřejmě za psychickou podporu od profesorek L. Pouzarové a V. Tiché.